… babiččina půda s vůní sena, starých šatů a bylinek,

to patří do mých pokladů dávných, dětských vzpomínek.

Tu truhličku plnou vzpomínek, inspirací a tvoření právě otvírám,

pro Tebe, ať je Ti zde fajn,

ať krásnou chvíli já Ti dám …

neděle 10. prosince 2017

Narozeniny ...



Ze srdce děkuji všem gratulantům, kteří mi dnes popřáli. 
Všem, kteří mi napsali přání zde na blogu, 
všem, kteří mi napsali přání na Timeline facebooku,
všem, kteří mi napsali přání v emailem.

Je vás celý zástup, velmi mě to těší ... 
VELMI  DĚKUJI




To jsou ty chvíle, kdy mi život odpovídá na mé otázky ...




Ráno mě probudily sluneční paprsky. Jako by mi i ten nahoře přišel říci
" Podívej...svítím dnes i pro Tebe ...Máš pravdu, každý den je dar...Mám Tě rád.."

Stála jsem v kuchyni u okna ... přes zavřené oči jsem toto cítila. Nasávala tu pohodu a klid a těšila se...
Obyčejně na neobyčejný den...





Jeli jsme s mým mužem Peťanem, který má narozeniny zítra, a naší Carolinkou do hor, do jedné roubenky, za naší kamarádkou a její rodinou.





Posedět, popít, pobejt...popovídat a jen tak být. 
A taky malý bonus... taky nafotit.
Dnes jsem vytvořila právě na tomto místě v den mých narozenin
titulní stranu dalšího Mámina kalendáře








Čeká mě dlouhé třídění fotek, ale moc se na tu práci těším.
A věřte, že vás těmito fotkami přijdu potěšit. Moc ráda.

Co je však  méně potěšující,  zmínka ještě o jedné dnešní návštěvě.







Jako máma o ní snad ani psát nechci.
Ale přeci... už dlouho mlčím ... o velkých dětech, kterým se člověk rozdal skoro do prvočinitele...


Na jaře jsem je viděla naposledy. Ani je nenapadne, že máma  dva roky po těžké nemoci potřebuje pomoci. 
Nestěžuji si...nereptám...mlčím.
Dnes jsem se rozhodla, že nebudu.




Dcera Kristýna dnes přijela těsně před naším odjezdem na hory. Do absolutní pohody, klidu a míru přivezla opak.
Bez vnuka. Honzíčka nechala doma...vždyť o co jde... Babička má jenom narozeniny...a babička vnuka neviděla tři čtvrtě roku.
Ale je jeho máma a ta rozhoduje, kam syna vezme a kam ne. Dozvěděli jsme se...  Má pravdu. 
Ale mám pocit, že v podtextu činu, je mnohem víc... 

I Moji knížku jsem vnukovi poslala poštou ... bez odezvy ...
Nekonala se dnes žádná gratulace, pusa. Ani mě, ani Peťanovi ... lidem, kteří je vychovali a já dnes už vím, že asi špatně. 
Konaly se naopak výčitky a pokládání klíče na stůl. 
Vždyť o co jde? Vždyť máma má jenom narozeniny. 

Máma, která žije a hrozně moc ráda.
 A to i přes tyto chvíle... protože i ty, mi přišly mnohé říci...
Naštěstí je tu celý zástup lidí, kteří krásná slova přinesli
Ještě jednou velmi za ně děkuji
Vážím si jich





Věrka


pátek 8. prosince 2017

Óda na RADOST ...



Právě jsem pro vaše potěšení nahrála na na kanál 
You tube, část záznamu koncertu naší Carolinky.
Omluvte prosím špatnou kvalitu obrazu
zde a zde 


Ódu na radost, kterou tito malí muzikanti představili, 
mi skutečně občerstvilo duši a udělalo radostnou chvíli.
Takovou, co k času adventnímu patří....


foto zdroj net


Děkuji za tyto tóny panu Beethovenovi.
Malým nadšeným houslistům smyčcového orchestru JUVENTISTRINGS pod vedením Dagmar Besuchové.
Děkuji Tobě Carolinko, že jdeš pilně za svým snem...
Vždycky sis přála, hrát pro celý svět ...
Už dnes  pro něho hraješ ...




Další ódou na radost bylo dnešní psaní, 
které ke mě přilétlo z dálky právě těsně před mými narozeninami.
Opět se mi potvrdilo pravidlo, že život je bumerang.



Mámin kalendář - každý den je dar
letěl opět přes oceán do rukou manželům Formanovým.
Dnes časně zrána u naší branky zvonil pošťák.
Mával na mě dopisem a slovy
"píšou Vám z Ameriky..."

Pár řádků ... fotky... radost a potěšení
Prostě život je bumerang ...




Přeji i vám jen samé krásné dny, plné dobrých skutků ... protože život je bumerang a on vám za ně zahraje
 ódu na RADOST...




Věrka


středa 6. prosince 2017

Výhra ...



Zamyslela jsem se nad slovem výhra ...

Možnost, situace, pocit uchopit štěstí.
Na vteřinu či na celý život...
Právě proto je tu má charitativní akce




A já dnes posílám kousek štěstí do rukou opět dvěma vítězům.
Losování výhry Moje knížka pro  účastníky blogu


pro ty, co sdíleli tuto radost na facebooku.

Pro mne je pocit štěstí to, že Srdce pro Tebe  za podpory úžasných lidí,

kterými jsou profesor MUDr.Jiří Vorlíček, CSc., dr. h. c.  
zpěvák Laďa Kerndl
mohu zrealizovat.

Štěstí, že malým - velkým hrdinům, pacientům dětské onkologie FN Brno 
budu moci alespoň na chvíli rozzářit oči a potěšit srdíčko.
To je smyslem této akce.


 Moji knížku vyhrává
Romana z blogu Villa Marie

 a

další Moji knížku vyhrává
včelařství Koc za sdílení na fcb

Oběma výhercům ze srdce gratuluji 

a všem děkuji za sdílení 

Srdce pro Tebe

Ti, kdo si přejí Moji knížku, lze ji objednat zde

 Zároveň tak podpoří dobrý skutek, neboť část výtěžku z prodeje knih Moje knížka, bude věnován na kliniku dětské onkologie FN Brno, v podobě dárků.





Ze srdce děkuji 

Věrka



neděle 3. prosince 2017

První adventní ...



Vzpomínám na dny dětství, kdy jsme s bráchou otvíraly na přeskáčku okýnka adventního kalendáře. 


Od 1. prosince jsem se těšila na každé ráno. 
A protože mám v lichý den v prosinci narozeniny, začínala jsem vždy jedničkou.



Po dlouhých letech jsem si letos koupila adventní kalendář i pro sebe. 
Takový co je blízký mému srdci ... od Josefa Lady.
Mělo to jen jeden háček, na číslo okénka jsem neviděla. Musela jsem si nasadit brýle. To jsou ty chvíle, kdy si člověk uvědomí, jak léta letí ...





Pro nostalgii a kouzlo Vánoc jsem zkusila na pár dnů změnit i hudbu tohoto blogu ... 
Advent si to zaslouží 




 Ještě jednou vás zvu na zítřejší 4.12.2017 v 15.30 hod. recitál v MOÚ v Brně. Kde se vám s Laďou Kerndlem  budeme snažit udělat krásnou adventní chvíli.




Také se velmi těším na adventní koncert naší Carolinky.
Kdy 6.12.2017 v 18.00 hod. v Českobratrském evangelickém kostele v Hradci Králové poprvé vystoupí se smyčcovým orchestrem. 




Vždyť celý Advent je o těšení ... 
Proto tu je i akce o které jsem psala minule



Můžete se stát i vy její součástí

Za její sdílení třeba i zde nebo zde
nebo komentář na mém blogu u předešlého příspěvku
čeká na vás 

Moje knížka
pohádkový příběh ze země Srdce



Ať vám plamínek adventní svíčky plápolá jen tím dobrým, pokojným a láskyplným světlem


Věrka



pátek 1. prosince 2017

Srdce pro Tebe ...



Je mi nesmírnou ctí a potěšením vám dnes představit kouzelný projekt

SRDCE PRO TEBE





Než vám ho ze srdce ráda představím,  ještě pár důležitých slov k příspěvku minulému.

K příspěvku, který jsem nazvala "Věřím v happy end".


Musím říci, že jsem na půdě sociálního aparátu, za podpory mého muže, za účasti soc.úřednice a doktorky práv soc.úřadu MPSV, předevčírem bouchla do stolu, až se nohy od stolu rozjely. Jak se říká. A vůbec mě to nemrzí.

Jak jinak nazývat pravdu než pravými jmény? 
Že KLID je tím nejdůležitějším medikamentem, ještě několik let po aktivní léčbě? Vždyť remise je stav do konce života ...
Koho oslovit a říci mu, že překonat smrtelnou nemoc není o procházce růžovým sadem?
Jak v lidech, kteří rozhodují od stolu o osudech a ŽIVOTECH druhých přimět používat rozum a empatii?
Už jsem o tom hovořila skrze sociální sítě. Skrze média. V televizi, rozhlase, časopisech.
Dokonce mi jedna hodná paní nabídla, že pro mě a za mě nechá sepsat  petici.
Možná to bude nutností.
Petici za život...za zdraví ...za knihy s duší  ... za jedno otevřené srdce ...



Opět mi soc. aparát a LPK smetl mé odvolání, mé prosby, žádosti a argumenty ze stolu. Co bych taky chtěla. Vždyť přežít rakovinu, (a já dnes vím, že vyhráno není nikdy)  vyrovnávat se s amputací, se stomií, se spečenými ženskými orgány, umělým přechodem, hormonálními změnami, nemožností pohlavního života, bolestmi na těle i na duši,  je přeci úplná, ale úplná "banalita". 

A jak dodala soc.pracovnice bez empatie by tato práce nemohla být odváděna.

Když jsem se rozčílila, pak rozklepala a udělalo se mi šoufl, požádala jsem o sklenici vody. 
Co že bych to chtěla? Proč si na jednání nenosím láhev vody s sebou? Na to tu nejsme zvyklí ani zařízení. Zavolám Vám záchranku. 
Prý je na to školena a prý se to tak stává. Raději nechci rozumět a vědět, co se tak stává... 

Tak toto je správná dávka empatie v reálu.
Někdy postačí dobré slovo, pochopení a sklenice vody.




Naštěstí mé já empatické je. Je také vděčné za každý den a mé motto :

" každý den je dar"


to potvrzuje ... takže - jedeme dál ... 
"Kauza" pokračuje . Nevzdávám se ...
Jak by řekl  Freddie

"The Show Must Go On"





I překážky v cestě mají smysl ...


A jak jsem zmínila... já skutečně empatická jsem ...



Proto tu je má charitativní akce,  kterou za podpory skvělého člověka, zpěváka a kmotra knih s duší Ladi Kerndla,  úžasných onkologů v čele s profesorem MUDr.Jiřím Vorlíčkem , CSc., dr. h. c., kterému vděčím za záchranu mého života, 
mohu uskutečnit


SRDCE PRO TEBE


 Rozhodla jsem se, že dětským, onkologickým pacientům 

Moje knížky
věnuji

Nejednu a nejednomu
Ony si to zaslouží. Jsou to malý - velcí hrdinové ... 
Nejednou jsem  zmínila, že za druhou šanci na život budu světem sít lásku, naději, víru a dobro....


Ve středu 6.12.2017 jedna, jeden z vás bude vylosován ... jak příznačné ... v den Sv.Mikuláše ... i ten rozdával.


A jednu Moji knížku pošlu i jedné, jednomu z vás.
Stačí SDÍLET tento příspěvek a napsat komentář
Ve středu 6.12.2017 ve 12.00 hod. jedna, jeden z vás bude vylosován a obdrží tak



Knihu , co otevírá SRDCE



vaše Věrka



středa 29. listopadu 2017

Věřím v happy end ...



Často dostávám dotazy, jak dopadla kauza, o které jsem psala na soc. sítích s podtitulem


„Prosím a žádám…“


Věřte, ráda bych to věděla již také.

Dobrý skutek byl po zásluze potrestán. Dovolila jsem si napsat v těžkých dnech, v kruté nemoci knihu pro naději a radost druhých. Knihu, která mi vracela zdraví.
Velkou mámu


Počátkem března 2017 jsem podstoupila velmi náročné šetření posudkové lékařky. Záhy poté nás doma navštívila soc. pracovnice. Tak, jak jsem v článku psala.

Koncem června 2017 bylo vydáno rozhodnutí, pro nás nepříznivé, proti kterému jsme se v zákonné lhůtě do 15 dnů odvolali. Šla jsem s kůží doslova na trh, vystoupila jsem s problémem před televizní kamerou.

To se psal červenec 2017
Následoval další můj článek s podtitulem

„Nebojuji, argumentuji…“


Bylo psáno o mém příběhu i v dalších médiích …


Od té doby dostávám jeden dopis s červeným pruhem za druhým.Řízení se přerušuje…řízení pokračuje…atd. atd.Neuvěřitelně nekonečný prostor … 

Já v tomto prostoru ač mám moře omezení, starostí mnohdy i bolestí ... vydala další knihu - pohádkovou, plnou lásky, porozumění, kouzel, krásy a pravdy ...

Také další kalendář ... Mámin kalendář 2018 - každý den je dar. 



Tak vypadá mým úhlem pohledu nekonečný prostor smysluplně využitý.
Za nedlouho bude končit tento kalendářní rok 2017.

Pro někoho neuvěřitelně nekonečný prostor...

A já se jen tiše v skrytu duše modlím, aby mi tento nekonečný proces nevzal to nejdůležitější - zdraví. Protože pak se odvolat není kam. Celé to je jen o pochopení, empatii, lidskosti a rozumu.

Stále věřím a doufám, že vám příští příspěvek na toto téma budu moci přinést s happy endem.




Věrka



pondělí 27. listopadu 2017

Z mechu ...



Minulý týden jsem zaslechla v rozhlase, že kdesi budou rozsvěcet vánoční strom. Já, která tvořím kalendáře, měla bych vědět, kdy začíná advent, jsem se nechala dokonale zblbnout.




A tak jsme vyrazily s Kačkou do lesa na mech ... abychom měli tu adventní neděli v cajku.





Když jsme procházeli lesem, který ještě voní podzimem ... cinkl mi v kapse mobil se zprávou ohledně adventního vystoupení, které se koná 4.12.2017

"Tak počkat... ", říkám si... "tady něco neklape...No jasně, advent je až v prosinci."



Přinesly jsme z lesa tašku mechu. Krásně jsme se prošly, užily sebe i lesa...
Když jsme přišly domů, podívala jsem se do kalendáře a skutečně Advent začíná 3.12.2017.

A tak když už jsme doma ten mech měli, začaly jsme tvořit. 




U nás bude letos adventní mísa z lesa





Když jsme tvořily adventní parádu, přemýšlela jsem, proč se lidé pořád někam ženou, pospíchají ? Vždyť všechno má svůj  čas. Proč rozsvěcet stromy na náměstí před adventem? Některé věci mi zůstávají záhadou a je to tak dobře.





Na každý pád u nás  zapalujeme první svíčku tento týden v neděli a den poté, v pondělí vás všechny srdečně zvu na Adventní recitál Ladi Kerndla, kde bude prostor i pro mě a mé knihy s duší.







Povím vám pár mých slov... bude to mé osobní memento.

 Stát na místě, kde jsem bojovala o život a nyní budu rozsévat naději pro ty, co to tak moc potřebují - pro onkologické pacienty. 
Věřím, že dokážu rozsvítit naději, předat radost a úplně obyčejně potěšit.





vaše Věrka