… babiččina půda s vůní sena, starých šatů a bylinek,

to patří do mých pokladů dávných, dětských vzpomínek.

Tu truhličku plnou vzpomínek, inspirací a tvoření právě otvírám,

pro Tebe, ať je Ti zde fajn,

ať krásnou chvíli já Ti dám …

pátek 20. ledna 2017

Ticho, které je slyšet ..



cestou lesem …až k ohradě koní …




Od ohrady koní, dolů z kopce…nevídanou krásou zasněžených polí, až k další ohradě.




To je cesta tichem a krásou. Tak velkou, až zrak přechází …až to ticho uši slyší …až duše jásá a plesá …





Krajina nikoliv posedlá tmou…ale světlem sněhu a mrazu …
Krajina v bílém hávu …krajina jak z Ladových obrázků … Krajina co je krásná a tichá.


... oko, do duše okno ...

Mám ráda procházky v tomto čase…pozoruji líně stoupající dým z komínů … všechny ty třpytky sněhu, co se doslova ve svitu paprsků předhání, která lidské oko oslní více.
 Je leden …krásný leden…




tolik dětské radosti ...díky ledne


A v té kráse…slyšíte …TICHO. Přímo lupe ve vzduchu…Nádhera


MRÁZ ... i ten lze slyšet...

u další ohrady
 

když sluníčko se touží vyfotit

Užívejte lednových dnů


... překrásné perly ve větvích vrby ...


Příště vám přinesu novinku pro měsíc únor
Krásnou novinku plnou radosti




Věrka



pondělí 16. ledna 2017

Křížaly ...



Když se řekne křížaly, vybavím si moji starou drobnou babičku z chalupy na samotě u lesa … její starou troubu a v ní železné mřížky. Na nich sušila houby, jablka, švestky…




Jindy v té samé troubě pekla kucmoch … placky a buchty. Když bylo nejhůř tak i sušila boty.




Stará babiččina trouba byl multifunkční domácí nástroj. Ale křížaly, ty mi prostě utkvěly v paměti.




A tak jsem po vzoru mé babičky nakrájela tenké plátky jablek.Sušila na topení několik dnů … Vitamínová pochoutka , která za starých časů nahrazovala dětem cukrkandl. Podle odrůdy jablek jsou křížaly buď sladké či kyselé. Křížaly z hrušek nazývané štěpány jsem ještě nezkoušela.





A co je fajn? Neobsahují konzervační látky, dodají energii a mají málo kalorií.
Když přijde návštěva … v těchto zmrzlých dnech nabídnu  jablečný čaj, na podšálek přiložím efektně jablečné křížaly a siesta dostává lednovou atmosféru…




Zbývá upéct ještě jablečný štrúdl, pocukrovat jej … pocukrovat jablečnou vůní celý dům a věřte nevěřte … obyčejné jablečné křížaly tak dokážou vykouzlit doslova nezapomenutelnou atmosféru.




Pro mě i vzpomínkovou … dětskou…sladkou a voňavou.




Věrka



čtvrtek 12. ledna 2017

Maličkosti ...



Moje babička říkávala: „ život se skládá z maličkostí…“
A já říkám : „ je to svatá pravda…“




Právě se dívám z okna … vzduchem se snáší k zemi vločky krásné, něžné a doslova ve vzduchu tančí …a cítím blaženost…volnost…pohodu. 
Cítím, že život se skládá z maličkostí …





Nedávno jsme si vyšli s Carolinkou na procházku do lesů a polí. V batohu jsme si nesli jablíčko se srdíčkem…foťák … hrníček …zimní čaj  … citrony a náladu fotit. Maličkosti …. 
A já opět cítila, že z maličkostí se skládá život.




Další maličkost mě potěšila na duši před pár dny. Nakupovala jsem s Carolinkou , nandávám nákup z košíku na pás a všimla jsem si, že jsem zapomněla koupit rohlíky. Požádala jsem Carolinku, aby zaběhla pro sedm rohlíků. Nákup byl již namarkován, fronta nekonečná a Carolinka nikde… Najednou z poza regálů jsem zahlédla bambuli čepice naší Kačky. Běžela … v ruce pytlík se sedmi rohlíky. 

Ptám se :" kde jsi byla?"

„ ... vybírala jsem mami  rohlíky jen se solí…máš je přece nejradši “

A já ucítila, jak se mě maličkost té chvíle dotýká přímo srdce.

 

je libo ledový čaj? 


Život se skládá z maličkostí. Velké gesta a skutky mohou hodně znamenat. Ale ty nejmenší se často do našich srdcí a myslí zapíšou nesmazatelným perem.
Jako třeba pár řádků čtenářského deníku školačky Anetky Š.
Dovolila mi ona i její maminka, že mohu tu nádhernou maličkost zveřejnit.
Anetko, moc Ti za to děkuji. Dala jsi mi tak krásnou maličkost, která se stala pro mě velkým momentem.







A když dnes píši o maličkostech, musím vám sdělit , že příběh maličkého skřítka je v plném proudu. Píši o něm pohádku. Prostou …o maličkostech…které dohromady tvoří silný příběh, který doufám, že  hodně dětí i dospělých osloví. Příběh ze země Srdce.





To je i důvodem, proč mé příspěvky nejsou nyní tak časté. Píši …fotím …tvořím.
 Příběh o maličkostech.
 A abych se vůbec nenudila, právě probíhají přípravy křtu knihy Velká máma.
Kmotrem by měl být člověk velmi milý, sympatický … myslím, že všem známý a sama za sebe tvrdím, že víc než  pozitivní.



baví mě přírodu pozorovat a fotit ...každou její maličkost

Kdo by se chtěl této maličkosti, která knihu Velká máma provází, zúčastnit, moc mě to potěší. Více informací o křtu knihy Velká máma napíši brzy na facebook kniha Máma.




Venku zatím přestaly padat velké sněhové vločky… vykukuje sluníčko … v kamnech praská oheň … v hrnečku voní pomerančový čaj … poslouchám hudbu, překrásné tóny houslí …. a všechny ty maličkosti, z kterých se skládá život…dělají to kouzlo právě prožívané chvíle




Přeji vám, co nejvíce nádherných maličkostí





Věrka



sobota 7. ledna 2017

Hádanka rozluštěna ...



Jaro – léto – podzim - zima
Čtvero ročních dob

Najdete v Mámině kalendáři 2017 – každý den je dar

A přesně toto číslo je to správné
4 fotografie pochází z místa, které jsem vám minule představila





Únor – stará dřevěná bedýnka s připraveným chrastím na zátop vedle dřevníku staré chaloupky. Tato fotografie je moje srdcovka. Je totiž tak obyčejná, až v mých očích se stává neobyčejnou. Patří k měsíci únoru, neboť v ten čas sluníčko už zkouší svoji sílu, ale mráz ho  ještě hravě přemůže. 
Štiplavý mráz každého zahání do příbytků, ke kamnům, k ohni a  teplíčku.




Duben -  i tato fotka patří sem. Jarní bzukot včeliček pana souseda, který má tak krásný úl, že v něm pro včeličky musí být prostě radost žít. Když jsem je fotila, šla jsem pomalými krůčky blíž  a blíž. Máma na mě volala, ať dál už nejdu, že mě včelky pobodají …
 Carolinka řekla: „ maminka je hodná, včeličky to poznají …neboj babi“




Září i tato fotka má svůj původ zde. V místě, které je jablkům doslova zasvěcené. Jak vidíte, rostou na stromech zde i v zimě, v mrazivém lednu. Jablíčka jsou mi tak blízká, prolínají se mým dětstvím, že jsem jim věnovala nejen list v kalendáři, ale i celou kapitolu v knize Máma. Vždyť, kde jsou jablka není třeba lékařů …





Říjen ležérně sedící a hledící kočka na dřevěné ohradě nádherné roubenky. Tato kočka patří do jiné chalupy, jiným sousedům. Ale i ona, tak, jako já … ví, že toto místo má kouzlo a ráda sem chodí. Na toulačku, pro kousek dobroty nebo se vyhřívat na ohradě … Udělat na pár minut mi modelku … kdyby jen věděla, že ji je zasvěcen měsíc říjen … Já ji za tu chvíli děkuji.




Také moc děkuji za komentář paní Věrky v minulém příspěvku. Je až neskutečně neuvěřitelné, že na samotě u lesa…kde je pár chalup a stavení …tam, kde lišky dávají dobrou noc … bydlela též jedna Věrka, která mě kdysi dávno vozila v kočárku. Že si pamatuje na moji hodnou babičku o které píši v knize Máma. Že si k ní kniha Máma našla cestu … A tím pádem Věrka objevila i tento blog.
Blog, kde se setkávají kamarádky z různých míst, měst i zemí. A ruka osudu zařídila, že tyto dvě Věrky ze samoty u lesa opět o sobě vědí.
Cesty žití jsou neskutečně krásné




A na koho se usmála štěstěna?
Mámin  kalendář  2017 – každý den je dar
patří od této chvíle Henrietě

 

Gratulujeme
 Ať Mámin kalendář 2017 – každý den je dar, přinese nejen radost, ale i samé prima dny po celý rok.



Všem děkuji za vaše typy …za chuť si hrát …sdílet radostné informace a být tak naladěny na pozitivní vlnu.

Vždyť …

Každý den je dar





Pro všechny, kdo touží po Mámině kalendáři 2017 a ještě ho nemají, není nic jednoduššího, než si o něj napsat … zde


Přeji příjemné dny … i když mrazivé …
Nejlepší čas odmrazit mrazničku a nebo zalézt ke kamnům s dobrým mokem.
Zabalit se do tepla domova a třeba číst knížku



naše stará okna mi dnes připravila nádherný pohled
 Věrka